středa 4. července 2012

Přesouvání blogu

Děkuji za přízeň na tomto blogu.

Rozhodl jsem se přesunout blog na novou stránku antispeciesista.blogspot.cz. Takže na tomto blogu nebude již nic více publikováno.

Na novém blogu budu velmi rád za další podporu a čtenáře!

pondělí 20. února 2012

Jaký význam má myslivost

Myslivost se v nedávné době stala kulturním dědictvím České republiky, představme si co znamená.

Samotní myslivci jsou širokou veřejností chápáni, jako strýčkové v zeleném oděvu s puškou, kteří chrání lesy, pečují o lesní zvířata a zbavují lesy nemocných a zesláblých zvířat. Myslivci se zřejmě snaží o zachování druhově členitého a zdravého stavu zvířat odpovídajícího krajinným a kulturním poměrům země a o ochranu a zajištění životní základny, přičemž velmi rádi předstírají, že tato "péče" je totožná s ochranou přírody nebo péčí o zvířata.

Lov zvířat myslivci nejčastěji odůvodňují škodným okusováním lesního porostu některými druhy zvířat, škodným okusováním zemědělských plodin, neexistencí přirozených nepřátel, v případě predátorů jejich škodností a samozřejmě je lov obhajován regulací početních stavů zvířat. Nicméně za to, že je některých druhů mnoho a některých není a dochází k jakýmsi škodám nemohou volně žijící zvířata, ale především samotní myslivci.

Okusovat lesní porost je pro některá zvířata, jako jsou srnky či jeleni naprosto přirozenou potravou. Problém ovšem je, že v některých oblastech je zvířat, která okusují lesní porost i zemědělské plodiny mnoho, což se nestalo samo o sobě. Stejně tak sami o sobě nepřestali existovat někteří predátoři nebo se sami o sobě někde nepřomnožila divoká prasata aj.

Myslivci dělí zvířecí říši na "zvěř" a "škodnou". Zvěří nazývají tzv. "lovné" a "poživatelné" druhy zvířat, jako je zajíc, srnka, bažant, kachna či divoké prase aj. Ke "škodné" myslivci řadí predátory, jako je liška, kuna, jezevec, vydra, rys, vlk, medvěd nebo draví ptáci. Také další zvířata, jako je zaběhlý pes nebo kočka (již cca 200m od zástavby) jsou v myslivecké komunitě označována za škodnou.

Predátoři se pro myslivce stali škodnými, poněvadž jsou jejich "potravními" konkurenty. Každý volně žijící predátor přirozeně loví pro svou potravu zvěř. Tím, že predátoři lovili a loví zvěř, na kterou měli a mají spadeno myslivci, myslivci začali přicházet a přicházejí o své úlovky, což myslivce dovedlo k tomu, že jejich "potravní" konkurenty začali hromadně vybíjet a dodnes vybíjí. Není proto divu, že v drtivé většině zcela přestala existovat zvířata jako je rys, medvěd či vlk, která byla přirozenými nepřáteli zvěře. Přesto, že již rysi, medvědi či vlci nemohou být vybíjeni na základě mezinárodních úmluv nebo proto, že jsou u nás zvláště chráněni, myslivci rádi brojí za jejich odstranění s častým odůvodněním, že páchají škody na zvěři. A to i navzdory tomu, že tato zvířata loví zvěř pro obživu, nikoliv pro požitek. Vyžádá-li si myslivec vyjímku, což vzhledem k silné myslivecké lobby u kompetentních a zastoupení myslivců u zákonodárců nemají myslivci složité, pak mu nikdo nebrání v odstřelu zákonem chráněných zvířat. Samozřejmě jednou z hlavních příčin proč dochází k nárustu početních stavů zvěře, než by bylo a je přirozené je odstřel a lov jejich přirozených nepřátel.

Obzvlášť zřejmá snaha myslivců rozšířit jejich lovecké zájmy je evidentní z introdukce některých živočišných druhů do svého revíru (svého teritoria). Tisíce uměle odchovaných bažantů, kteří jsou původem z Asie a nepatří do ekosystému střední Evropy, stejně jako kachny a jiná zvířata jsou myslivci každý rok introdukovány do volné přírody. Myslivci pak jejich introdukci obhajují "obnovou" stavů zvířat, ačkoliv odstřel bažantů a kachen ničím jiným než zabíjením pro zábavu není. Posléze dochází k opětovnému vybíjení predátorů, jako jsou lišky - pro které mohou být bažanti či kachny potravou - s odůvodněním, že lišky páchají na těchto zvířatech škody nebo jsou lišky přemnožené. Přemnožení lišek může být příčinou právě introdukce bažantů a kachen, jelikož se jejich introdukcí vyskytuje více snadno dostupné potravy pro lišky.

Napříč tomu, že myslivci často obhajují lov zvířat jejich velkými početními stavy, v oblastech, kde se velké početní stavy zvířat vyskytují, se tato zvířata nejen v zimě krmí, včetně divokých prasat. Přitom právě krmení vede k narůstu početních stavů zvířat, stejně tak jako neexistence přirozených nepřátel. Je logické, že toto krmnení a tím zapříčeněný nepřirozený narůst početních stavů některých druhů zvířat, stejně tak jako vybití a vybíjení přirozených nepřátel směřuje i k tomu, že tyto druhy zvířat mohou v některých oblastech okusovat lesní porost více než je přirozené. Pokud těmto v zimě krmeným zvířatům myslivci přestanou podávat nepřirozeně potravu, les nebude schopen přirozeně uživit tolik zvířat, kolik se jich v určitých oblastí nachází ..

Pochybnosti vyvolává to, zda by myslivci dokrmovali zvířata, pokud by je neměli v úmyslu zabíjet - dokrmování kvůli blahu samotných zvířat, obdobně jako se dává v zimě ptákům zrno, nikoliv dokrmování ze zájmů loveckých. Jak sami mylisvci často argumentují - Odstřel zvířat je odměnou za "péči" o zvířata.

Myslivost nemá nic společného s ochranou přírody. Ochrana přírody znamená chránit přirozené životní společenství v celé své rozmanitosti. Myslivci se ovšem starají pouze o to, aby zachovali velké početní stavy zvěře. Zvěř "chrání" před přirozenými nepřáteli, přes zimu vykrmují a v sezóně pak zabíjí. Jistým způsobem si myslivci z volné přírody dělají "biochovy".

Pravděpodobně faktem je, že je občas nutné zredukovat vysoké stavy zvířat myslivci v minulých letech uměle udržované, aby se zvířatům dala možnost přízpůsobit se životnímu prostředí. Je ovšem otázkou, zda opatření k tomu nutná se mají přenechávat těm, kdo mají eminentní zájem na odstřelu zvířat. Myslivci se jistě nechtějí vzdát svých privilegií.

Ačkoliv myslivci kritizují lidi za to, že ve volné přírodě, na poli či v remízkách nechavájí běhat psy bez vodítka, čímž může být vyplašena zvěř, která se zde schovává a posléze může stresem zemřít, myslivci pořádají zběsilé hony, při nichž vyplaší zvířata i z celého revíru, která poté mohou stresovaná zemřít. Při honu na "drobnou zvěř", především na zajíce či bažanty, myslivci se psy nebo bez psa, za křiku a vytí psů (myslivci nutí psy k vytí či štěkání záměrně (někdy i za doprovodu řevu dětí)) tato zvířata plaší. Hlukem myslivci nutí zvířata opustit své ukryty, aby mohlo dojít k jejich odstřelu. Hluk při honu nepostihuje pouze lovená zvířata, nýbrž veškerá zvířata v revíru, způsobuje u nich neklid a strach, což může být příčinou umrtí těchto zvířat. Značné procento vyrušených a v panice utíkajících lovených zvířat není zabito, jak by mělo být, ale je pouze postřeleno. Pro oběť to znamená dlouhé utrpení a žalostný konec.

Naštěstí se již u nás nesmí používat určité druhy pastí, včetně čelisťových pastí, jedovatých návnad, ok atd. (více na www.mspatek.cz/pasti.pdf), avšak sklopné pasti apod. pro likvidaci zvířat mohou být používány. Pastí využívají myslivci pro lov některých zvířat, především je líčí na lišky, jezevce, psíky mývalovitý či kuny. Pokud se zvíře do pasti chytí, může v ní být hodiny uvězněné nebo i dny, než bude myslivcem dobité. Toto sebou přináší mnoho hodin trýznění a stresu nebo i trýznivou smrt, pokud zvíře ze šoku či stresu zemře.

Jedno z dalších stresování zvířat myslivci je při zkouškách tzv. norování, což je výcvik psů pro vyhánění lišek škodícím myslivosti z nor ve volné přírodě. Při zkouškách norování se živé lišky ulovené v přírodě či lišky z kožešinových farem používají pro výcvik psů tzv. norníků (jezevčík, nízkonohý teriér). Liška se pouští do umělé nory, jakéhosi uzavřeného labyrintu, jehož boční stěny nory mohou být z cihel, kamenného zdiva, betonu nebo z prken a za liškou se pouští pes, který lišku pronásleduje. Jak liška před psem uniká, uzavírají za ni jednotlivé prostory tzv. kotle, aby pes nepřišel do přímého kontaktu s liškou. Když liška proběhne všemi kotli je odchycena.Tato procedura je tzv. bezkontaktním norováním, kdy pes nesmí přijít do přímého kontaktu s liškou. Pro lišku je norování stresovou a trýznivou událostí, poněvadž při norování se liška dostává do situace, kdy ji jakoby jde o život.

Ještě horší variantou výcviku norování je tzv. kontaktní norování, kdy psovi není zabráněno, aby lišku dohnal a lišce jde skutečně o život. Naštěstí však u nás kontaktnímu norování zabraňuje legislativa. I když najdou se takoví, kteří říkají, že „Odpůrci kontaktního norování při zkoušce z výkonu norování neustále poukazují na legislativní překážky této činnosti. Proto je třeba jasně deklarovat, že neexistuje žádný zákonný důvod proč by nemohlo být realizováno kontaktní norování na umělé noře, tzn. proč by nemohlo dojít ke změně zkoušek z výkonu norování tak jak jsou v tomto zkušebním řádu navrženy. Žádný dnes platný zákon v ČR nezakazuje kontaktní norování při zkoušce z výkonu norování!„...pokračování...„Bezkontaktní zkouška loveckého psa z výkonu norování má stejnou účinnost a vypovídací schopnost a objektivitu jako „suchá“(bez kontaktu s vodou) kvalifikace „plavců“ (kteří nikdy neplavali ve vodě) na závody na překonání kanálu Lamanche. To není žádná nadsázka a v kynologické praxi to znamená, že se na „zkoušce“ prověřuje schopnost psa bojovat doslova „na život a na smrt“ v labyrintech podzemních nor tak, že pes v umělé noře štěká za zástrčkou na lišku.“.

Ve volné přírodě při norování lišek, jezevců či psů mývalovitých myslivci riskují život i psů, poněvadž nepřipravený pes může být těmito vystresovanými zvířaty těžce poraněn nebo i zabit.

Počet osob (držitelů platných loveckých lístků) trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti je v současné době okolo 94 713 viz. http://www.apic-ak.cz/data_ak/11/k/Stat/LesnictviMyslivost2010.pdf str. 58.

Počet zabitých zvířat rukou myslivce v roce 2009 viz. tabulka http://2.bp.blogspot.com/-OlNmA_A4Yqk/T0J8dtci-6I/AAAAAAAAD1Q/Bx8GVNKB168/s1600/odstrel+zvirat.png.

Lišek bylo v roce 2009 rukou myslivce zabito 67 706 viz.  http://myslivost.cz/getattachment/a213bc04-76d4-4e92-8226-422d86d4a94e/foto.aspx?maxSideSize=600&width=600&height=600&clientcache=0.

Pro zvětšení kliknout na ikonu.

Pozn. Omlouvám se, že jsem používal při psaní článku slovo „zvěř“. Toto slovo je specificky slovem myslivců, kteří tímto slovem označují tzv. „lovná“ a „poživatelná“ zvířata, jak již bylo řečeno. Označování zvířat „zvěří“, stejně jako škodnou zní velmi poníženě a pravděpodobně má svůj účel z někoho dělat někoho nám podřadného, nad jejichž zabíjením se nemusí pozastavovat.

Zdroj:  vlastní poznatky + kniha Ochrana zvířat od Heinze Kourima

čtvrtek 21. července 2011

Proč NE zoologické zahrady

V zoologických zahradách, jakých si pseudo-útulcích a pseudo-záchranných nebo veřejnost vzdělávacích centrech jsou zvířata - která by ráda žila své vlastní životy svobodně jako kterékoliv jiné zvíře (ne/lidské) - na doživotí uvězněna, a to zejména za účelem zvráceného podnikání některých lidí, kteří mají zisky z lidí, kteří přicházejí do zoologických zahrad zvířata očumovat (a jiné konzumovat v hamburgeru nebo párku v rohlíku).

Životní podmínky zvířat v zoologických zahradách jsou často mizerné. Sami jste někdy při návštěvě zoo stáli u některé z podivných klecích a hledali dotyčného nebo dotyčnou a ejhle on nebo ona se krčí v rohu oné podivné klece. Nicméně i ty nejlepší výběhy, akvária nebo terária nemohou přiblížit odpovídající prostor, rozmanitost a volnost, které by poskytlo jejich přirozené životní prostředí. Deprivace a frustrace ze stísněných prostorů (klecí, stěn, plotů) zoologických zahrad v kombinaci s nudou, častou osamělostí nebo naopak žádným soukromím a každodenním komandováním, a někdy i zneužíváním lidí, kteří by se o zvířata měli starat způsobuje, že mnoho držených zvířat v zoo ztrácí rozum a dostává se do tzv. zoopsychózy. Zvířata se zoopsychózou se houpají ze strany na stranu celým tělem nebo hlavou, otáčejí se neustále dokola nebo běhají dokola a sem a tam po výběhu nebo kleci, otupěle koukají a v horších případech sebe poškozují. Některé zoo se prý kvůli zoopsychóze uchylují i k podávání drogám ovlivňujících náladu (antidepresiva apod.).

Samotné zoologické zahrady a uvěznění zvířat v nich, namísto vzdělávání o zvířatech a jejich ochraně a navazování bližšího vztahu s nimi, podporují lhostejnost lidí (a to zejména u dětí) k zneužívání zvířat, stejně tak nedostatek úcty k jejich životu a prohlubují falešné představy, že lidé jsou lepší než ostatní zvířata, jsou nadřazeni ostatním zvířatům, což podporuje i domněnku, že člověk není součást přírody, ale je přírodě nadřazen. Zoo jsou zábavným parkem či veřejnou atrakcí, kam především nepřemýšlející rodiny a páry, zda je život pro zvířata v klecích či výběhách také příjemný, chodí na výlet zpříjemnit si všední den, nikoliv se vzdělávat nebo získávat či hledat bližší vztah ke zvířatům a přírodě.

Typickým tvrzením uvěznění zvířat v zoologických zahradách je, že zoo podporují zachovávání zvířat, čímž by se i jednou budoucí potomci dnes vězněných zvířat v zoo mohli vrátit do svého přirozeného prostředí. Zoo však nepatrně nebo spíš vůbec nepřispívají k ochraně životního prostředí, které je pro zachování života nejdůležitější. A ani nemohou věznit tolik zvířat, aby zachovaly genetickou rozmanitost důležitou pro zachování jednotlivých druhů. Zoologické zahrady za svoji existenci, a stále i dnes nesčetněkrát více zvířat vytrhly z jejich přirozeného prostředí, okradly a okrádají zvířata o jejich život nebo rodiny, a to i takovými drastickými způsoby jako vyvražďení rodin nebo matek a otců dětí vytržených z přirozeného prostředí a putujících v bednách nebo klecích do zoologických zahrad (rodiny, ani rodiče samozřejmě nikdo zvířatům nevrátí), než by přispěly k návratu zvířat do jejich přirozeného prostředí (vrátily jim jejich život). Ve skutečnosti jsou tak zoo jedním z přispěvovatelů, proč některým zvířatům hrozí vyhynutí. A ve skutečnosti tvrzení, že zoologickým zahradám záleží na zachovávání zvířat, zoo dnes využívají současné situace, aby přilákaly více návštěvníků a tím zvýšily své zisky ze zneužívání zvířat.

Terry Maple, ředitel Atlantské zoologické zahrady v USA prohlásil: "Pokud vám bude kterákoli zoo tvrdit, že síla zoologických zahrad spočívá v SSP (SSP - Species Survival Plan - plán pro přežití druhů), vypouštějí jen kouřovou clonu".

Zoo pravidelně prodávají, nakupují, půjčují nebo si vyměňují zvířata bez respektu k nim, bez ohledu na jejich navázané vztahy, často i potřeby, což jasně ukazuje, že pro zoologické zahrady jsou zvířata zbožím, komoditou, obchodovatelným majetkem zbavena vlastních životů a svobod. Zejména pak zvířata, která se zoo nehodí, tedy tzv. nepotřebná, přebytečná nebo nadbytečná zvířata - zvířata, která již nelákají návštěvníky, již nejsou roztomilá, jsou starší nebo pro zoo nadbytečně narozená - zoologické zahrady dokonce i zabíjí - někdy je dávají jako potravu jiným zvířatům v zoo - nebo tato zvířata prodávají, včetně cirkusům a různým soukromým chovatelům, kteří zvířata vězní jako "domácí mazlíčky" nebo je rozmnožují a dále s nimi obchodují.

Častým argumentem pro zoologické zahrady je také tvrzení, že se zvířata mají lépe v zoo, než v přirozeném prostředí a jsou v zoo pod jakousi ochranou před světem nebo člověkem apod. Toto je však o lidech, kteří se svobodně prochází po zoologických zahradách a kteří říkají, jak je svoboda pro ostatní zvířata strašná a nebezpečná. Podle takových teorií by jsme se měli všichni pozavírat do klecí či výběhu, a tím se vzájemně "ochraňovat" před světem či námi samotnými. Je pošetilost si myslet, že by zvířata zůstala na vždy v zoo, pokud by se od jejich vězení otevřely dveře, vrátka a poklopy atd. Již v minulosti evropané drželi v zoo lidi z různých domorodých či indiánských kmenů, z různých částí světa a je nesmyslné si myslet, že tyto domorodci byli raději zavřeni v zoo jako výstavný kus (dnes, ani někdy jindy ani jeden takový člověk v zoo dobrovolně zavřený není), než aby žili své životy ve svém přirozeném prostředí, stejně jako kdyby dnes např. indiáni z amazonského kmene Piro měli být raději zavřeni v zoo, než aby žili své životy uprostřed ("nebezpečné") Amazonie. Zvířata jsou sama schopna rozhodovat o tom kam a kdy půjdou.

"Podobně jako cirkusy, rodea či většina rekreačního lovu a sportovního rybolovu, i ty nejlepší ze zoologických zahrad, parků divokých zvířat a akvárií jsou ve své nejvnitřnější podstatě vyjádřením lidské snahy zvířata vykořisťovat a ovládat. Kdybychom nechali brány zoologických zahrad otevřené, během chviličky by v nich nezůstalo ani jediné zvíře. Je neoddiskutovalné, že se v zoo mnohá zvířata stávají deprimovanými. Jsou znuděná, pochodují sem a tam, často se uchylují k sebepoškozování (koušou sama sebe, vytrhávají si srst), často jsou nešťastná, propadají depresi nebo zuřivosti (cage rage). Vicki Crokeová výstižné říká: "Pro návštěvníka může zoo přestavovat úchvatné místo, avšak pro jeho obyvatele může být působištěm až děsivě nudným"." - Biolog, etolog Marc Bekoff

Závěr

Prostě není správné chodit si zpříjemnit všední dny do zoologických zahrad, zatímco zvířata v nich žijí smutný, potupný a jednotvárný život. Všichni, kteří se chtějí opravdu o zvířatech učit, nebo se od nich něco naučit, měli by chodit zvířata pozorovat do jejich přirozeného prostředí, chránit jejich přirozené prostředí, sledovat o nich dokumenty nebo číst o nich knihy.

Zdroj: (mimo vlastních poznatků)

http://www.wisegeek.com/what-is-zoochosis.htm

http://www.worldwidewords.org/turnsofphrase/tp-zoo1.htm

http://vimeo.com/28699673

http://biopsychiatry.com/misc/zoo-animals.html

http://books.google.cz/books?idprintsec=frontcover#v=onepage&q&f=false str. 243 a více

http://youtu.be/W2YbsnfbBwQ

http://www.captiveanimals.org/news/2011/02/eaz

http://www.heraldscotland.com/news/home-news/animal-activists-outraged-at-zoo-s-culling-of-piglets-1.1062826

http://www.change.org/petitions/tell-the-european-zoo-association-to-stop-killing-healthy-animals

http://abcnews.go.com/International/video/playerIndex?id=3394184

kniha "Na zvířatech záleží" od Marca Bekoffa

Odkazy zobrazeny dne 2. srpna 2011.

pátek 1. července 2011

Velkochovy jsou koncentračními tábory

 

Zřejmě spousta lidí nemá zdání, že se nacisté nechali inspirovat velkochovy a jatky pro výstavbu koncentračních táborů a jejich plynových komor. Není tak nesmysl nazývat současné velkochovy koncentračními tábory. Co je ovšem v současné době horší, že těch koncentračních táborů je dnes stovky tisíc, obětí desítky miliard a nacistů milióny.

Toto přirovnání také pochází z úst lidí, kteří se sami do hloubky zabývali holocaustem např. Charlese Pattersona. Patterson mimojiné napsal knihu "Věčná treblinka", v níž odhaluje souvislosti mezi využíváním nelidských zvířat v novodobých velkochovech, na jatkách, v laboratořích a mnoha jiných místech a holocaustem.

A jak řekl Martin Luther King ml.: "Nikdy nezapomeňte, že všechno co spáchal Hitler v nacistickém Německu bylo legální."

středa 15. června 2011

Nemusíme, všechno ostatní není podstatný

- jíst maso je pro člověka přirozené

- člověk je masožravec od přírody

- příroda chtěla, aby člověk konzumoval maso

- potravní řetězec

- člověk vrcholový predátor

Snadno je tohle zpochybnitelné, ale tady nejde o to zda je tohle tak či ne, zda se tohle dá či nedá zpochybnit, protože tohle všechno padá tím zásadním, že drtivá většina lidí konzumovat zvířata a produkty z nich nemusí.

Vykořisťování našich příbuzných pro náš jídelníček je nejrozšířenější a nejrozsáhlejší násilí, které se týká 62 miliard (62 000 000 000) jedinců ročně. A my tohle násilí můžeme zastavit. Tak, proč jsme tak všichni už dávno neudělali, na místo oněch dohadů, zda je či není? Je třeba si uvědomit, že tohle někoho stojí život, přestože dotyčnou nebo dotyčného nemusí.

Drtivá z nich nemusí být obětí našeho jídelníčku, tohle je základní, všechno ostatní není podstatný.


Počet zvířat zabitých v masném, mléčném a vaječném průmyslu od doby, kdy jste otevřeli tuto stránku. Není zde uvedeno miliardy ryb a jiných vodních zvířat ročně zabitých. Počítadlo je založeno na statistice Food and Agriculture Organization of the United Nations' (Organizace pro potraviny a zemědělství při OSN) Global Livestock Production and Health Atlas. Získej počítadlo »

středa 1. června 2011

Definice otroctví


"Otroctví je označení systému, ve kterém se využívá práce nesvobodných otroků, kteří jsou po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody. V širším slova smyslu se hovoří o otroctví i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody, byť se teoreticky jedná o stav protiprávní nebo právem přímo nedefinovaný."

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Otroctví

úterý 26. dubna 2011

Příroda není krutá, ty myslivče jsi

Z jednoho diskusního fóra:

Myslivcuji okolo 40.let. Mordoval jsem a morduji zvěř s plným vědomím a svědomím. Řezník také morduje zvířata, která ale nemají ve "šraňkách" šanci. V krámech pak většina obyvatelstva kupuje maso, které baští a myslivce označuje za vrahy nebožátek. Příroda je ale krutější, než nějaké lidské normy, tam se to požírá zaživa. Liška zajíce požírá zaživa od zadu, zajíc vřeští. Proto mne ti filantropové a ochranáři, baštící na grilování jelení steaky a vedou ochranářské bláboly, mne docela iritují. Bohužel, zvíře je dle našeho práva věc (jako almara), byť myslí a vnímá bolest. Já alespoň zvěř řachnu v době její nevědomosti (když má vědomost, má šanci mi učudit)...


K tomu jen lze říct:

Říkáš nesmysli myslivče, příroda není krutá, 
příroda tě všechno vrátí tisíckrát než vezme, 
kdyby jsi si uvědomoval své činy, 
litoval bych si jich a nemohl je dělat, 
tvé činy nejsou nikomu užitku, 
možná jen tobě jsou užitkem, 
vraždíš nevinné pro své vlastní potěšení.

Ta liška, kterou ty nazýváš nejkrutější, 
není ani zdaleka tak krutá jako ty myslivče, 
liška zabije, protože musí, pro svou potravu, 
často pro potravu vlastních dětí, 
ale ty myslivče zabiješ lišku, 
zabiješ i celou její rodinu 
jen pro své vlastní potěšení, 
protože chceš střílet do jiných nevinných, 
srnek, bažantů nebo zajíců.

Tvoje krutost jde ovšem ještě dál, 
ty myslivče na lišku pustíš i svého psa, 
kterého vychováváš k zabíjení,
zabiješ ji a necháš jím ji roztrhat, 
říkáš tomu norování. 

Myslivče, dej si ruku na srdce, 
zamysli se nad všemi svými skutky 
a přiznej si, že jsi zbabělec, vrah a lhář.
Zbabělec, protože běháš po lese s pistolí na rameni.
Vrah, protože zabíjíš jen pro vlastní potěšení.
Lhář, protože lžeš, proč to děláš.  


Pod prvním videem v textu je na Youtube psáno: "Pozdrav lišákovi ve formě broku3,5 magnum".

Zdroj videa: jsou myslivců z Youtube.